12.05.2009 19:54:28
Oznam
Zítra se pokusím sem dát další díly příběhu, no upřímě si myslím že teď je to docela nuda, ale potom snad to bude lepší, je to moje první kapitolovka.

Kikisheek
  0 komentářů
12.05.2009 17:00:27
Povídka - Tajemství Amber
Je to o dívce jménem Amber, která bude přijata do Čarodějnického sněmu. Ale cestu ji chce překřížit zlá matčina sestra Xara a Amber to nebude mít lehké, budou ji v tom pomáhat Alice a Benjamin, se kterými se potom stane nejlepšími kamarády. A jakou schopnost se projeví u kamarádky Laily ?
čtěte a dozvíte se víc....

Postavy

>Hl postava:< Amber Smiling, Maminka Ewelina Smiling , Xara Romberg, Roxasa Hallecková, Alice Hallecková, Benjamin Hahelleck, John Halleck, Laila Rose


ds
autor By Kikisheek @   0 komentářů
12.05.2009 15:20:17
2. Kapitola
2.kapitola

Amber celou noc nemohla spát, pořád se točila jednoho boku na druhý a dokonce kopla nohama do postele takovou silou, že shodila na zem hromadu knih, naskládaných za postelí. Myslela na celý ten rozhovor a na to že jí chce Xara překazit plány.
„Ale, ale, tak té malé Amber přišel dopis o přijetí do Čarodějnického sněmu,“ Říkala si posměšně Xara a zakryla křišťálovou kouli, z které viděla celý rozhovor mezi Amber a její matkou.
Xara byla vysoké štíhlé postavy, své kaštanové vlasy měla spletené do vysokého drdolu. Na sobě měla dlouhé tmavě modré šaty .
"Určitě ji v tom bude pomáhat ta strašná Roxasa, nevím jestli je tak přísná jak se zdá." Řekla zlověstným hlasem a pohrdavě se zasmála.
"A co jsem viděla, na mě ji sestra upozornila". A pohladila svého šedivého kocoura, který ji spočíval na rameni.
"Už se těším, na to až budu mít tu možnost ji to všechno překazit," popadla plápolající pochodeň a se zlověstným úsměve na rtech se vydala do svého pokoje. Otevřela staré vrzavé dveře a po celé místnosti se náhle rozletělo s pískotem několik netopýrů.
"Víš Bonifáci, jsem ráda že nikdo neví kde se ukrývám ale tady mě nikdo rozhodně nenajde, věř mi.“
Kocour jenom spokojeně zamručel a bylo dost možné že jí rozumí.
Procházela setmělou chodbou, která naháněla patřičnou hrůzu. Jediným zdrojem světla byla pochodeň, kterou Xara nesla v ruce a kráčela rázným krokem.
Sem a tam bylo z lesa, který obklopoval celý dům, slyšet houkání sovy a někdy bylo dokonce možné zaslechnout vytí vlka. Bylo to zvláštní místo, kam se Xara po svém útěku ubytovala, byla to větší kamenná stavba odtržena od veškeré civilizace. Marně byste tady hledali elektřinu a další novodobé vymoženosti. Dům stál uprostřed hlubokého lesa, které obklopovalo jakési jezero.
„Málem bych zapomněla, že musím poslat dopis Sarah, aby mi poslala nějaký Kouzelný prášek, vidíš Bonifáci úplně mi to vypadlo u hlavy.“
Kouzelný prák, tento prášek musela vlastnit každá čarodějka a při jakémkoli kouzle, prášek pomalu vyprchal.
Xara došla až na konec kamenné chodby a poté sestoupila točité schody nahoru. Její pokoj byl stejně tak zasmušilý a tajemný jako celý dům, prkennou podlahu pokrýval hustý tmavě červený koberec a podivné obrázky. Okna zdobily ošuntělé těžké závěsy a uprostřed celého pokoje se rozprostáral velký krb, ve kterém pomalu dohasínal oheň.
Kocour se na rameni nahrbil a seskočil dolů na měkkou postel, kde se spokojeně stočil do klubíčka a oddal se hlubokému spánku. Xara se mezitím posadila za stůl a namočila brk do inkoustu a začala psát dopis Sarah.

V údolí nastalo ráno, sněžilo a mrzlo, tak jak to má v zimě vypadat, a bylo slyšet pár krkavců na větvi, kteří se horlivě mezi něčím hádají.
Amber probudilo tiché skřípání dveří jejího pokoje, ale bylo to dostatečně hlasité, aby ji to probudilo. Dveře byly slabě pootevřené, takže nebyl žádný problém je otevřít. To se právě vzbudil její kocour a určitě měl namířeno do kuchyně na svou obvyklou snídani. Snídaně pro něj byla plná miska masa, a miska mléka. Byl to tak trochu rozmazlený kocour.
Amber se protáhla a šla taktéž dolů na snídani. V kuchyni na ni čekala její maminka, která právě udělala topinky a podávala je na stůl. Měla na sobě župan a bačkory a když si všimla, že už je dole také Amber mile se na ni usmála.
"Dobré ráno, zlatíčko" pozdravila ji maminka a usedla za stůl.
"Dobré-" zmohla se jen na to, protože že si zívla a potom s trochu kyselým úsměvem a taktéž se posadila.
"Jak ses vyspala," otázala se jí svou obvyklou otázkou maminka.
"Dobře se mi spalo", zalhala ji Amber, protože nechtěla dělat mamince žádné starosti.
"Dnes musím zajít ke své kamarádce Saile, takže dnes nebudu mít na tebe čas -" Řekla ji maminka a nalila si šálek kávy a opět se zakousla do topinky. Kocour, který dávnou snědl svou snídani, seděl pod stolem a mlsně se koukal nahoru na stůl. Amber si všimla jeho pohledu a tak kousek uždibla kousek salámu a nenápadně mu ji hodila na zem.
"To vůbec nevadí, vlastně dneska mám já namířeno k Laile, říkala že je doma sama, protože její máma pracuje jako malířka obrazů, takže musela na dva dny odjet z města a její táta pracuje v nějaké firmě a doma se objeví až pozdě večer."
"Dobře, kdyby si něco potřebovala najdeš mě u Saily na ulici Hrnčířová 14, aspoň nebudeš doma sama, vždyť j sobota a za týden jsou vánoce."
Amber šla zasněženou destou k Laile, procházela vánočními ulicemi. Každém větším, i v tom sebemenším obchodě ve výloze zářila vánoční světla a lampy. Na každých domovních dveří visel věnec a celá ulice voněla právě napečeným cukrovým. V jednom z pootevřených oken, byly slyšet Vánoční koledy. Laila bydlela v domě 29 v ulici Borová.
Když Amber došla k jejímu domu, zaklepala na dveře a čekala.
"Ahoj Amber, tebe jsem tady dneska nečekala, ale je to dobře protože ti chci něco říct." Když Amber vešla dovnitř ocitla se v malé vstupní hale, kde naprovo od ni se tyčilo schodiště a vedle se nacházel průchod do obývacího pokoje. Na první pohled už bylo jasné, že celý dům je ve Vánoční náladě, všemu tomu tohle odpovídalo. V obývacím pokoji se rozprostíral vysoký Vánoční strom, hned naproti byl krb, na něm byly zavěšené punčochy a v celém středu byl gauč a dvě pohodlá křesla. " Sedni si " Vybídla ji Laila "Já zatím půjdu udělat čaj" Amber se posadila v jednom z křesel, mezitím co Laila šla do kuchyně.
Za chvíli do pokoje přišla Laila s velkým podnosem, na kterém byly dva kouřící šálky čaje a položila je na stolek. "Možná to bude směšné, nevím, ale poslední dobou cítím v sobě nějakou schopnost, kterou zatím neovládám," Svěřila se ji Laila. "To je zajímavé a jak si na to příšla ?" zeptala se ji.
"taky že je to zajímavé, podívej,"
Amber se na ni nechápavě podívala a potom pochopila. Laila se dívala na knihu před sebou
autor By Kikisheek @   0 komentářů
12.05.2009 15:15:16
1. kapitola
1. kapitola

nebe bylo skoro černé.
V celém údolí panovala zima a pod kořeny stromů snila všechna drobná zvířátka o tom, jak znovu nastane jaro a bude svítit sluníčko.
Tam kde se země postupně začala výšit do ho, stál zasněžený dům. Podobal se malému kopci, vypadal opuštěně, avšak nebyl opuštěný jak to na první pohled vypadalo.

Kolem domu proudila řeka, která tekla tak prudce, že po celou zimu nezamrzla. Nikdo by si nemyslel, že je to čarodějný dům, ale byla to pravda. Tento dům působil na ostatní normálně, ale uvnitř tomu tak nebylo
V domě bylo příjemně teplo. V obývacím pokoji zvesela plápolal v krbu oheň a dodávalo tomu všemu příjemnou atmosféru. Vedle křesla, které stálo v blízkosti krbu, se nacházela kniha Čáry a kouzla a na krbové římse stála malá láhev s názvem Kouzelný prášek.

Do okna vedle krbu nakoukl měsíc a osvětlil všechna ta potemnělá zakout pokoje.
Vedle křesla se tyčilo schodiště, které bylo osvětleno několika málo svítidly, zavěšené na stojánku na zdi.

Schody vedly nahoru, do dalších pater domu.
V prvním poschodí jste se mohli ocitnout na nepatrném rozcestí do několika dalších pokojů.
Také tam svítilo jen nepatrné světlo. Podlahu krylo dřevěné obložení, jež kryl tmavě červený koberec.
Zdi pokrývala trochu zastaralá tapeta a několik starých obrazů.
Takovým způsobem snad byly zařízené i další pokoje.
V jednom z těchto pokojů také byla jedna poněkud mladá dívka. Nemohlo ji být více než čtrnáct let. Seděla v jednom pohodlném křesle a listovala si nějakou knihou.
Bylo něco asi po desáté hodině večerní. A vůbec to nevypadalo, že by měla potřebu jít spát.
Vedle na polštáři ležel její černý kocour a spokojeně spal.

Kolem oken byly zatažené závěsy. Za oknem právě padal sníh a ulice byla osvětlena ponurými pouličními světly.
Dívka, jež se jmenovala Amber, si sem a tam si dala své hnědé, kudrnaté neposlušné vlasy za ucho a pokračovala ve čtení.
Byla natolik ponořena do čtení, že ani nepostřehla že dole v hale zaklaply dveře.
Právě domů dorazila její maminka,
která přišla z Čarodějného sněmu. Obyčejný smrtelník by si myslel, že taková práce snad ani neexistuje, ale nebyla to tak zdaleka pravda.
Čarodějný sněm, bylo něco, čím jste se staly opravdovými čaroději. Ale aby jste se jimi skutečně staly opravdovými čaroději, museli byste splnit tři velice těžké úkoly.Celý tento sněm vedla přísná, ale spravedlivá Roxasa Hallecková, která dohlíží na to aby se do čarodějnického světa nedostal nikdo, kdo právě nepodstoupil tyto úkoly. Každoročně se sem dostalo nad tisíce kouzelníků, kteří tohle úspěšně udělali.

Maminka stoupala po schodech nahoru. V ruce držela jakousi obálku a bylo vidět, že má dobrou náladu.
Když přišla nahoru všimla si že její dcera má pootevřené dveře. Přišla ke dveřím a potichu zaklepala. Dívka sebou leknutím trhla, ale potom zvolala unaveným hlasem "Dále",
"Ahoj Amber, pročpak ještě nespíš ?" Zeptala se ji starostlivě maminka.
"Nějak se mi nechtělo spát a tak si tady čtu," odpověděla ji.
"Mám tady něco pro tebe a určitě tě to bude zajímat," hned jak to dořekla podala ji obálku, nesoucí její jméno, kterou doposud držela v ruce.
"To určitě bude z Čarodějnického sněmu", zajímala se Amber, maminka jen mlčky přikývla. A hned odložila rozečtenou knihu na malý stůl vedle křesla, na kterém stála lampa. Otevřela obálku a rozložila dopisní papír, který byl uvnitř.
Přečetla jednotlivé řádky a jakmile se dočetla co tam bylo napsáno, okamžitě maminku objala. Maminka byla mírně překvapená z její reakce, ale tohle nečekala.
"Mami, já jsem tak rád, že mě chtějí přijmout," a pak se od ní na chvíli odtáhla a posadila se zpátky do křesla.

" Ale nebude to tak jednoduché," pověděla ji smutně maminka, posadila se na okraj postele naproti ní a pokračovala:
"Přece víš jak jsem ti minulý rok říkala, že Xara - má zlá sestra ti nikdy a nikomu nic nepřála, na splnění tvých úkolů určitě bude dělat vše pro to, aby ses do Čarodějnického sněmu vůbec nedostala" Dořekla a podívala se na ní smutně.
" Ale to nechápu, přece si mi říkala, že je uzavřena na Černém hradě, pod

dozorem několika hlídačů."
"Však právě proto, že jednou se ji z neznámého důvodu povedlo uniknout." Řekla ji zoufale.
"Nikdo teď neví kde se ukrývá."
"Také se o tom ani nezmínili v Kouzelném týdeníku, který nás pravidelně každý měsíc informuje o takových událostí.

"Kouzelný týdeník tohle nemohl zveřejnit, protože by se mezi lidmi udělal veliký rozruch"
„ Jaký rozruch ?“, vyptávala se ji Amber a zaujatě maminku sledovala, která se tvářila vážně. Černý kocour se náhle napřímil, protáhl se a posadil se na polštář, na kterém před chvíli spal. Možná ho ten rozhovor taky zajímal.
„Lidé by si pořád mezi sebou vyprávěli nějaké báchorky a potom by se to mohlo rozšířit do celého okolí a teď o tom víme já, ty , Čarodějný sněm a několik strážníků, kterým se prozatím nepodařilo najít kde je.“

Jakmile ji všechno pověděla, podívala se na hodinky a s hrůzou zjistila, že už je skoro po jedenácté hodině.
"To jsem si nevšimla, že ten čas tolik utíká, raději by si měla jít už spát, Amber, dobrou noc,"
"Dobrou" odpověděla ji a ulehla do postele.

autor By Kikisheek @   0 komentářů
O autorovi

 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články
Archiv
Odkazy
RSS

obsah | komentáře

Template By
Isnaini Dot Com
 
 
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se